Strmělka kořínkatá - Clitocybe vermicularis

Strmělka kořínkatá - Clitocybe vermicularis

(Fr.) Quél.

IV. - VI.

Nejedlá

říše Fungi - houby » třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé » řád Agaricales - pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae - čirůvkovité » rod Clitocybe - strmělka

Vědecká synonyma

Agaricus vermicularisFr.

Popis

Pro tuto strmělku jsou charakteristické kořínky, které vyrůstají z báze třeně pod povrchem půdy, patrné teprve po vytažení plodnice ze substrátu.

Klobouk 20-40mm široký, klenutý až nálevkovitý, hladký a lysý, nebo lehce ojíněný, červenohnědý, blednoucí do okrově růžové.

Lupeny sbíhavé, bělavé.

Třeň je válcovitý, často bočně stlačený, bělavý až světle červenohnědý, na bázi s kořínky.

Dužnina má slabě moučnou vůni.

Ekologie

Vzácně se vyskytující druh strmělky tvořící plodnice od dubna do června v jehličnatých lesích. Význačná nápadnými rhizomorfami na bázi třeně.

Foto Jiřina Hrabáková alias Iris



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Přichycenými klíšťaty netočte, radí parazitolog. Sprcha nestačí, infekci mohou přenášet i larvy

Obrázek
Přichycenými klíšťaty netočte, radí parazitolog. Sprcha nestačí, infekci mohou přenášet i larvy Musíme udělat všechno pro to, aby nás klíšťata vůbec nenapadla. A když už se to stane, musíme je včas a správně odstranit, říká parazitolog Milan Daniel, který se problematice klíšťat dlouhodobě věnuje. LN Kde se musíme před klíšťaty chránit nejvíc? Rizikovými místy jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bylinami, včetně okrajů cest. Dále pak zarostlé strže, prohlubně a vodní břehy. S výskytem klíšťat je ale třeba počítat i ve větších parcích a zahradách. LN Kdy hrozí největší riziko? Aktivita klíšťat začíná podle místních podmínek v druhé polovině března a končí v první polovině listopadu. Vrchol je obvykle od května do července. Aktivitu ovlivňuje počasí. Český hydrometeorologický ústav proto připravuje v sezoně každodenní desetistupňovou varovnou předpověď na webu www.chmi.cz. Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/prichycenymi-klistaty-n...
Další informace

Ryzec klamný - Lactarius decipiens

Obrázek
Ryzec klamný - Lactarius decipiens Quél. 1885 VI. - X. Nejedlý říše Fungi - houby » třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé » řád Russulales - holubinkotvaré » čeleď Russulaceae - holubinkovité » rod Lactarius - ryzec Vědecká synonyma Lactifluus decipiens (Quél.) Kuntze Lactarius theiogalus var. decipiens (Quél.) Maire Lactarius rufus var. decipiens (Quél.) Killerm. Lactarius rubescens Bres. Další jména = ryzec Quéletův Popis Klobouk až 70 mm, zpočátku sklenutý s podvinutým okrajem, později mírně nálevkovitý, někdy s hrbolkem na středu, okraj je jemně vroubkovaný, pokožka je hladká, suchá až slabě lepkavá, hlínově růžová, kožově růžová až cihlově červená, vybledající do špinavě světle rezavě růžové. Lupeny jsou přirostlé až krátce sbíhavé, masově nažloutlé později světle rezavě masové, často rezavě skvrnité, ve stáří bíle, poprášené od výtrusného prachu, mléko je bílé, žloutnoucí, po chvíli hořké, palčivé chuti. Třeň až 80 mm, válcovitý, hladký, masově červenavý, později sv...
Další informace