Prosincové cvaky II. - slizečka porcelánová

Slizečka porcelánová roste v Čechách většinou jen ve starých lesních přírodních rezervacích a častěji bývá ve formě s nahnědlým nebo našedlým kloboukem.

Slizečka porcelánová roste od srpna až do listopadu ve starých bukových nebo smíšených lesích, hlavně v pralesových porostech, původně bučinách nebo v horských smíšených porostech jedle, buku, smrku a klenu, někdy na živých bucích v místech rozmanitých poranění, ve vyhnívajících sucích po uschlých a ulomených větví, často vysoko v korunách, jindy na padlých kmenech, pařezech nebo i silnějších ulomených větvích, obyčejně v trsech, jen někdy jednotlivě.

Tato houba je hojnější v Karpatech, kde roste převážně v čistě bílé formě, takže plodnice vypadají jako z porcelánu.

Slizečka porcelánová je jedlá, ale téměř bez chuti a málo vydatná. Používá se tedy spíše do směsí s jinými suššími houbami, které mají kořenovou chuť a vůni, např. s opěnkou měnlivou, která také roste na bukovém dřevě, ale většinou mrtvém.

Slizečka porcelánová porušuje bukové dřevo hnilobou a poškozuje i živé stromy, oproti jiným houbám rostoucím na buku je ale její fytopatologický a lesnický význam podružný. Mnohem větší význam má tím, že produkuje antibiotikum mucidin, který má vynikající účinek proti účinkům jiných hub, zejména těch, které působí kožní onemocnění lidí.