Pavučinec červenokaštanový - Cortinarius vernus


Pavučinec červenokaštanový - Cortinarius vernus

H. Lindstr. & Melot 1994

IV. - VI.

Nejedlý

říše Fungi - houby » třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé » řád Agaricales - pečárkotvaré » čeleď Cortinariaceae - pavučincovité » rod Cortinarius - pavučinec

Vědecká synonyma

Cortinarius vernus var. nevadavernus Suár.-Sant. & A. Ortega
Cortinarius vernus var. rubescens A. de Haan & Volders

Další názvy

= vodohlav červenokaštanový

Taxonomie

Byl dříve zařazen do podrodu Hydrocybe, nebo do Telamonia.

Popis

Klobouk 1,5-5 cm v průměru, v mládí polokulovitý až kuželovitý, později kuželovitý až zvoncovitý, později zploštělý a pak s výrazným hrbem, horní plocha suchá, matná, hygrofánní, za vlhka černohnědý a za sucha červenohnědý s tmavohnědým středem, v mládí v místě vela jemně stříbřitě otřepený, okraj dlouze jako smyčec či luk obloukovitý, ostrý, ve stáří potrhaný

Lupeny prořídlé, mládí světlehnědé až šedohnědé, později špinavě rezavohnědé, široké, vykrojené, relativně široce na třeň přirostlé a někdy trochu čárkovitě dolu sbíhající, ostří hladké a bíle vločkaté.
Oponka barvy bílé

Třeň 2-6cm vysoký 0,2-0,6cm tlustý, cylindrický, lámavý, plný, na povrchu hladký, matný, na světle-růžovolilavě zbarveném podkladu bělavě podélně otřepený, někdy slabě opásaný, ve spodní třetině třeně otlakem červená.

Dužnina bělavá, dosti slabá, pod pokožkou klobouku a nad lamelami tmavě hnědá, temně masová, pach slabě příjemně nasládlý, chuť mírná, příjemná.

Výtrusný prach rezavě hnědý, výtrusy jsou elipsovité, silně bradavčité, silně bradavčité, velikosti 6,9-8,8 x 4,8-6 µm.

Ekologie

Výskyt, duben až říjen, většinou pospolitě nebo skupinkově od nížin až do hor v jehličnatých i listnatých lesích, nebo křoví v travnatém porostu.

Nejedlý.

Literatura

Internetové stránky 2008.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str.237, 238.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 264, 265.
Pilze der Schweiz, díl 5, - překlad Aleš Vít. str 294.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 321.










Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Přichycenými klíšťaty netočte, radí parazitolog. Sprcha nestačí, infekci mohou přenášet i larvy

Obrázek
Přichycenými klíšťaty netočte, radí parazitolog. Sprcha nestačí, infekci mohou přenášet i larvy Musíme udělat všechno pro to, aby nás klíšťata vůbec nenapadla. A když už se to stane, musíme je včas a správně odstranit, říká parazitolog Milan Daniel, který se problematice klíšťat dlouhodobě věnuje. LN Kde se musíme před klíšťaty chránit nejvíc? Rizikovými místy jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bylinami, včetně okrajů cest. Dále pak zarostlé strže, prohlubně a vodní břehy. S výskytem klíšťat je ale třeba počítat i ve větších parcích a zahradách. LN Kdy hrozí největší riziko? Aktivita klíšťat začíná podle místních podmínek v druhé polovině března a končí v první polovině listopadu. Vrchol je obvykle od května do července. Aktivitu ovlivňuje počasí. Český hydrometeorologický ústav proto připravuje v sezoně každodenní desetistupňovou varovnou předpověď na webu www.chmi.cz. Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/prichycenymi-klistaty-n...
Další informace

Ryzec klamný - Lactarius decipiens

Obrázek
Ryzec klamný - Lactarius decipiens Quél. 1885 VI. - X. Nejedlý říše Fungi - houby » třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé » řád Russulales - holubinkotvaré » čeleď Russulaceae - holubinkovité » rod Lactarius - ryzec Vědecká synonyma Lactifluus decipiens (Quél.) Kuntze Lactarius theiogalus var. decipiens (Quél.) Maire Lactarius rufus var. decipiens (Quél.) Killerm. Lactarius rubescens Bres. Další jména = ryzec Quéletův Popis Klobouk až 70 mm, zpočátku sklenutý s podvinutým okrajem, později mírně nálevkovitý, někdy s hrbolkem na středu, okraj je jemně vroubkovaný, pokožka je hladká, suchá až slabě lepkavá, hlínově růžová, kožově růžová až cihlově červená, vybledající do špinavě světle rezavě růžové. Lupeny jsou přirostlé až krátce sbíhavé, masově nažloutlé později světle rezavě masové, často rezavě skvrnité, ve stáří bíle, poprášené od výtrusného prachu, mléko je bílé, žloutnoucí, po chvíli hořké, palčivé chuti. Třeň až 80 mm, válcovitý, hladký, masově červenavý, později sv...
Další informace